19.5.-30.5.2025
Stáž v norské ordinaci praktického lékaře: mé poznatky z praxe
Během mého vzdělávacího pobytu v Norsku jsem měla možnost poznat zdejší systém primární péče, který se od toho našeho výrazně liší. Norský zdravotnický systém je založen na vysoké organizovanosti, dostupnosti a důrazu na prevenci, vzdělávání lékařů i pacientů a na týmové práci. Tento systém je často považován za jeden z nejefektivnějších v Evropě a je široce oceňován kvůli spokojenosti pacientů a dlouhodobým strategiím péče. Podle průzkumů a evropských studií je spokojenost pacientů s norským zdravotnictvím vysoká – zhruba 85-90 % hodnotí dostupnost péče jako velmi dobrou. Pacienti si chválí krátké čekací doby, přátelský přístup lékařů a komplexní péči, která zahrnuje nejen fyzické zdraví, ale i psychickou prosperitu.
Pracovní prostředí a systém práce
V norských zdravotnických střediscích obvykle pracuje 4 až 5 praktických lékařů a každý z nich má na starosti zhruba 1000 pacientů. Každý lékař má své registrované pacienty, kteří chodí prioritně k němu, což umožňuje dlouhodobou, komplexní péči a kontinuitu dále také navázání důvěrného vztahu s pacientem. Jen pokud je lékař na dovolené či vzdělávací akci, pacient navštíví jiného lékaře, ale vždy ze stejné kliniky. Zajímavé je, že například oproti Nizozemsku zde sestřičky nemají dovoleno předepisovat léky, výjimkou jsou kontraceptiva. Co se týče režimu služeb, povinností praktických lékařů v před atestační přípravě jsou dvakrát do měsíce „on call“ služby, tedy pohotovostní dostupnost – pacienti, kteří přicházejí mimo ordinační hodiny, jsou posíláni přes praktického lékaře, případně řešeni jako urgentní případy.
Společenská místnost, kde se doktoři a sestřičky každý den scházejí na společný oběd
Skandinávci pijí nejvíce kávy na světě
Vzdělávání a atestace
Systém vzdělávání je zde velmi dobře nastavený a náročný. Po dokončení lékařského studia musí všichni lékaři jeden rok strávit v nemocnici a půl roku v ordinaci PL. Dále se pak můžou přihlásit do před atestačního vzdělávání dle jejich výběru, v případě praktických lékařů splnění pětileté přípravy. Tato náročná před atestační příprava zahrnuje 6 měsíců stáží v nemocnici, zbytek času poté jen v ordinaci PL. Dále také zahrnuje vzdělávací kurzy v různých oborech, z nichž některé jsou povinné, jiné volitelné, např. psychiatrie, gynekologie a ženské zdraví apod. Před atestační příprava je důležitá pro získání potřebných znalostí a dovedností v širokém spektru zdravotních problémů, se kterými se tu potkávají, protože na rozdíl od nás se praktičtí lékaři v Norsku setkávají i s dětskými pacienty a do jejich praxe je zahrnuta i gynekologie. Například aplikace nitroděložních tělísek je součástí denní praxe. Před atestační příprava není na rozdíl od našeho vzdělávání zakončena závěrečnou zkouškou.
Sociální zabezpečení a pracovní podmínky
Jako žena jsem také ocenila, jak je zde vše postavené na kvalitním sociálním zabezpečení. Mateřská dovolená je zde plně hrazená po dobu jednoho roku, s tím, že nastávající maminka odchází z práce tři týdny před porodem. Velké procento (přes 8 %) nemocenských je jednou z výzev norského zdravotnictví. V Norsku je totiž nemocenská plně placená po dobu jednoho roku a následně je do konce života poskytováno 66 % původního platu. Na druhou stranu to dává lékařům i pacientům jistotu a větší klid při plánování či zvládání těžkých životních situací.
Dostupnost a efektivita péče
Tento systém se mi zdál velmi dostupný i v odlehlých částech Norska, a to především díky prvotřídní organizaci péče. S mojí školitelkou jsme totiž krátce navštívily i ordinaci PL v Bodø na severu Norska, což je spíše venkovská praxe. Praktičtí lékaři ve venkovských oblastech mají spíše méně pacientů, ale více práce mimo ordinační dobu, jelikož je zde omezená dostupnost nemocnic.
I při vysokém počtu pacientů je péče stále na vysoké úrovni, ať už jde o prevenci nebo řešení akutních stavů.
Další odlišností od českého systému primární péče je existence center preventivního zdraví, kde sestřičky, lékaři a jiní zdravotničtí pracovníci sledují psychomotorický vývoj dětí, edukují
populaci už od útlého věku o prospěšnosti zdravého životního stylu. Není pak divu, že člověk potkává tolik sportujících lidí, včetně starší populace. Dále se tato centra zabývají očkováním, a to jak dětské, tak dospělé populace. Například na klinice, kde jsem absolvovala stáž, se očkovalo jen proti chřipce, zbytek očkování zajišťovala tato centra. V Norsku probíhá očkování i v lékárnách, proti čemuž ale lékaři aktivně bojují. Pacienti mají možnost pravidelných kontrol u svého PL, což v dlouhodobém horizontu přispívá ke snižování závažnosti chronických nemocí, které jsou zachyceny často v počátečním stádiích, např. při pravidelných odběrech kvůli vysokému krevnímu tlaku je vždy odebrán i HbA1c, protože Norští praktici vypozorovali, že kdo má vysoký krevní tlak, často nemá dobrou životosprávu a tím pádem i vyšší riziko rozvoje DM 2.typu.
Na závěr bych řekla, že norský systém primární péče je velmi dobře zorganizovaný s vysokou efektivitou práce, s výrazným důrazem na prevenci, vzdělávání lékařů i sociálním zabezpečením. Tento model by mohl být inspirací i pro nás v České republice, zvlášť pokud jde o vzdělávání lékařů a zaměření na celostní péči o pacienta.
Za možnost vyjet bych ráda poděkovala své školitelce MUDr. Kateřině Javorské, společnosti Mladých praktiků a dále Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
